Je poměrně snadné mít vztek na společnost, na různé situace i na druhé lidi, a tím si zdůvodňovat, proč můj život není šťastný. Mnohem těžší je uznat, že ve skutečnosti existuje jen jeden člověk, který mi brání žít v plnosti – a tím jsem já sama. Štěstí ale nezávisí tolik na tom, co zrovna prožíváme, jako spíše na tom, jak se rozhodneme žít všechno to, co bolestného a nádherného nám život nabízí. Naše štěstí závisí na nás. Záleží na tom, jak moc se vynasnažíme, abychom objevili úžasný potenciál našeho ducha a umožnili mu zazářit.
Nespadni do pasti! Nedovol sobě ani nikomu jinému, aby tě uvěznil do nějakého soudu nebo ti „přišil“ nějakou povrchní nálepku. Tvé nedostatky, dokonce ani tvá špatná rozhodnutí z minulosti či nálepky, které ti druzí dávají, aby tebou mohli manipulovat, nikdy plně nevystihnou, kým skutečně jsi! Jsi někdo mnohem větší. Jsi úžasný Boží zázrak!
Jsi zázrak, ne zrůda
Opravdu věříš tomu, že Tvůrce všech tvůrců by mohl být tak roztržitý a učinit z lidské bytosti něco zrůdného? Nebude rozumnější si myslet, že ten, který je Krása sama, krása převyšující každou jinou krásu, nás stvořil jako nádherné mistrovské dílo, ale my jsme ten nádherný obraz a podobu Boží, vtisknutou do každého z nás pokřivili svými špatnými rozhodnutími?
Jestliže uvěříme první hypotéze, riskujeme, že budeme žít povrchním životem s tímto postojem: ,,Co asi tak zmůžu – já ztroskotanec, drogově závislý, alkoholik, notorický smolař, já budižkničemu…,“ a budeme se dál dusit v chladné kobce svých soudů o sobě.
Uznáme-li za rozumnější druhou hypotézu, je třeba převzít zodpovědnost za to, že jsme poničili něco tak nádherného. Je třeba se rozhodnout, že uděláme všechno proto, aby ten úžasný zázrak, jímž jsme my sami, mohl zazářit v celé své kráse.
Bůh respektuje naši svobodu
Respektuje naši vůli, jak vidíme třeba podobenství marnotratném synu (Lk 15). Bůh nás dělat ani to, čem ví, že by to bylo pro naše ro. Láska by nebyla láskou, kdyby z nás dělala loutky své vůle, kdyby plně dokonale nebrala v svobodu milovaných dětí. Hovoříme tu lásce, která miluje až krajnosti vidíme v Ježíši Kristu). Láska nikdy nevnucuje, vždycky respektuje svobodu milovaných…, a to rizikem, že člověk může tento dar rozhodnout se říci Bohu „ne“.
Boží slovo učení církve odhalují, právě kategorické ,,ne“ Boží lásce andělů démony Lucifer spousta andělů, kteří se němu přidali). Stali z nich duchové, již se staví proti Bohu protiví se záměrům, jeho vznešeným plánům, které člověkem.
Usmívej se na život
Kdykoli ti připadá všechno černé, cítíš se frustrovaný, zdeptaný a uvězněný v temném tunelu, jehož konec je v nedohlednu, zkus se usmát! Usměj se na Pána, který tě v každé bolestné zkušenosti přichází navštívit a chce tě podepřít, touží nadlehčit a zjemnit každé tvé břímě.
Usměj se na bratra, jenž kolem tebe prochází a možná potřebuje právě ten úsměv, který znovu zažehne paprsek naděje v jeho srdci. Usměj se na přítomný okamžik, jejž smíš prožívat: Je jedinečný, nikdy se už nevrátí. A záleží jen na tobě, nebude-li ztracený, jestli ho učiníš krásným a smysluplným.
Ano, usmívej se na život a život se bude usmívat na tebe! Někdy se zdá, že ti život servíruje jen samé podrazy, že je k tobě příliš tvrdý, drsný a nespravedlivý. Ale čím víc se naučíme na život usmívat, tím víc objevíme, že i v těch nejbolestnějších chvílích má pro nás v zásobě nějaké překvapení… (pokud se nenecháme přemoci beznadějí a nevzdáme to).
Úsměv je velký lék duše. Je to mocný balzám, který může zhojit hluboká zranění srdce. Je jako světlo, jež umí vykouzlit duhu a vrátit šedivým dnům barvu. Je to vzácný dar, který nás tolik nestojí, ale člověka vždy obohatí… A nejen obdarovaného, nýbrž hlavně toho, kdo úsměv rozdává.
Úsměv je jako pramen vody, díky němuž rozkvete i ta nejvyprahlejší poušť. Je to zářící hvězda, která osvětluje naše temnoty a ukazuje nám cestu, po níž se vydat. I když se cítíš být smutný, zklamaný a v depresi, zkus přesto z celého srdce darovat úsměv tomu. kdo prochází kolem tebe. Ihned pocítíš, jak ve tvém srdci vytryskne nová radost!
Z knihy: Radost, to je kumšt Amirante, Chiara
